Ázerbájdžán: výroba z větrných a solárních elektráren má do roku 2030 vzrůst na 4,4 TWh, ukazuje prognóza rozpočtu na rok 2027

Výroba elektřiny ve větrných a solárních elektrárnách Ázerbájdžánu má vzrůst z 3 009 GWh v roce 2027 na 4 408 GWh v roce 2030. Vyplývá to ze střednědobých makroekonomických prognóz připojených k návrhu státního rozpočtu na rok 2027, které 4. listopadu citovala agentura Trend. Ve stejném období by spotřeba plynu v tepelných elektrárnách klesla zhruba o třetinu.

Čísla. Největší skok se očekává v roce 2028, kdy by výroba z větru a slunce dosáhla 4 384 GWh, a poté by se ustálila kolem 4,4 TWh: 4 414 GWh v roce 2029 a 4 408 GWh v roce 2030. Tepelné elektrárny by vyrobily 21 957 GWh v roce 2027 a 24 283 GWh v roce 2030, o 10,6 % více, zatímco plyn v nich spalovaný by klesl z 2,416 na 1,572 miliardy metrů krychlových.

Plyn. Rovněž s odkazem na rozpočtový balík agentura Report uvedla, že těžba zemního plynu v Ázerbájdžánu se v roce 2027 odhaduje na 16,3 miliardy metrů krychlových, o 239,2 milionu metrů krychlových (1,5 %) více než prognóza pro letošní rok. Rozpočet na rok 2027 vychází podle AzerNews z ceny ropy 65 dolarů za barel.

Plynárenská síť. Při projednávání rozpočtového balíku v parlamentním výboru pro hospodářskou politiku ministr financí Sahil Babajev uvedl, že návrh nepočítá s prostředky na rozšíření plynárenské distribuční sítě a že SOCAR by mohl práce financovat z disponibilních prostředků nebo investičních zdrojů. Na program veřejných investic je vyčleněno 5,3 miliardy manatů (3,12 miliardy dolarů); „očekáváme, že ke konci roku se obraz vyjasní,“ řekl Babajev podle Reportu.

Souvislosti. Rozpočtový dokument počítá podle agentury Trend se zrychlením „zelené“ transformace, zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, novými výrobními kapacitami a modernizací sítě, jakož i se zónami a koridory „zelené energie“ a rozšířením vývozu energie z obnovitelných zdrojů.