České teplo zdražuje krotce: rytmus určuje inflace

Po zimách, kdy byly faktury za teplo tématem národní krize, se sezóna 2026 rýsuje téměř nudně — a v teplárenství je nuda výborná zpráva.

Mapa zdražení. Obraz je pestrý, ale mírný: Plzeňská teplárenská zvedá cenu od 1. ledna o 4,5 %; Pražská teplárenská hlásí zhruba 1 %; v Brně a Českých Budějovicích zůstávají tarify na místě a některá města — Znojmo, Vyškov — dokonce zlevňují. Horní konec drží Karlovarský kraj s růstem 5–11 % podle lokality. Celostátní průměr se usazuje v inflačním pásmu, v řádu jednotek procent.

Co ceny tlačí. Klasické trio: emisní povolenky — české teplárenství stále pálí hodně uhlí a plynu — paliva a účty za dekarbonizační investice, od biomasových kotlů po průmyslová tepelná čerpadla. Co je drží na uzdě: velkoobchodní plyn pod krizovými vrcholy a stále reálnější konkurence individuálních řešení.

Mrak na obzoru. Skutečnou hrozbou není letošní sezóna, ale ETS2: rozšíření povolenek na budovy a dopravu by podle analytiků zasáhlo přes polovinu českých domácností a uhelné teplárenství by je pocítilo mezi prvními. Přesně složka, kvůli níž vytáhla pražská vláda do války s Bruselem.

Závěr pro spotřebitele. Kdo je připojen k teplárně, platí v roce 2026 jen o málo víc než loni; kdo se rozhoduje mezi sítí a vlastním čerpadlem, počítá kalkulaci, která se mění město od města — a od jednoho evropského zákona k druhému.

Ceny energií v kontextu, na stránce cen.