Český vítr přešlapuje na místě: aukce pod cílem a dvojnásobné náklady
Vítr zůstává nevlastním dítětem české energetiky: v aukci podpory nabídl stát 360,8 MW a dostal nabídky jen na 242,5 MW, a první turbíny z minulých aukcí — pouhých 27 MW — letos teprve najely. Nové větrníky vycházejí v Česku až dvakrát dráž než jinde v Evropě; prognóza na rok 2030: jen 770 MW instalovaného výkonu.
Redakce EuroEnergy · 1 min čtení · aktualizováno 29. 9. 2026
V evropských statistikách větru okupuje Česko tvrdošíjně pásmo opozdilců — a rok 2026 obraz nezměnil, jen ho přesněji zdokumentoval.
Aukce, která se nenaplnila. Ministerstvo průmyslu soutěžilo podporu pro 360,8 MW nových či modernizovaných větrných zdrojů s maximální referenční cenou 3 200 korun za MWh. Nabídky pokryly jen 242,5 MW — dvě třetiny objemu. U kogenerace naopak poptávka nabídku převýšila: peníze jsou, chuť do větru menší.
První plody, pozdní a drahé. Z dřívějších aukcí najely do dubna první projekty: celkem 26,94 MW — Jívová, Lhota u Brna, Maletín — při referenční ceně 3 500 Kč/MWh. Ekonomický tisk spočítal, že nové turbíny vycházejí v Česku až dvakrát dráž než evropský průměr: dlouhé povolování, místní odpor, složitý terén a málo konkurence mezi developery.
Prognóza bez iluzí. WindEurope odhaduje pro Česko jen 400 MW přidaných mezi lety 2026 a 2030, na celkových zhruba 770 MW — méně, než Polsko postaví za jediný dobrý rok.
Proč to bolí. Zimní večery bez slunce jsou přesně profilem větru — a Česko je bez něj pokryje plynem placeným přes kapacitní mechanismus a dovozem. Vítr, který se nestaví dnes, je fakturou zítřka.
Česká větrná výroba v kontextu, na stránce země.
Další zprávy
Komentáře
Buďte první, kdo okomentuje.