Český vývoz elektřiny taje: 4,2 terawatthodiny do konce září

Po desetiletí byla elektřina jedním ze spolehlivých českých vývozních artiklů — severočeské uhlí a dukovanský atom napájely půlku střední Evropy. Čísla roku 2026 dokumentují konec této éry s účetní přesností.

Křivka salda. 2022: čistý vývoz 13,5 TWh. Loni: 9 TWh — minus 32 % za jediný rok. Konec září 2026: 4,2 TWh, přičemž zima — sezóna dovozů — teprve přijde. Každá odstavená uhelná elektrárna posouvá křivku níž.

Geografie toků. Majákovým partnerem zůstává Rakousko, kam loni odešlo 8,27 TWh netto — soused bez jádra platí stabilně za český pás. S Polskem se směr už obrátil: 0,88 TWh přišlo netto do Česka, znamení nových polských kapacit. A na německé hranici se toky točí podle větru.

Milník roku 2027. Analýza ministerstva průmyslu předjímá přechod do tábora čistých dovozců možná už v roce 2027 — Počerady a Chvaletice se zastaví v nadcházejících měsících a nové jaderné bloky přijdou až za dekádu. Mezi oběma vlnami dělají most dovozy, plyn placený kapacitním mechanismem a — jak soustava doufá — baterie.

Jak to číst. Není to krize, ale zaúčtovaná transformace: skutečnou otázkou je cena, za niž se most kupuje — a jak rychle se staví druhý břeh.

České toky se sousedy, v reálném čase, na mapě Evropy.